Chalupa Pod Mlýnským vrškem

Nechte se ubytovat v krásných kopcích druhého českého nejvyššího pohoří!

DOMOVSKÁ STRÁNKA >> TIPY NA VÝLETY

Tipy na výlety

Milí hosté,

připravila jsem pro Vás několik tipů na výlety do okolí, protože jsem zjistila, že řada lidí si myslí, že kromě Boubína tu vlastně nic zajímavého není. A to není vůbec pravda. Budete-li chtít, poradím Vám ještě, jak se na tato místa dle Vašich možností dostat.

U každého tipu na výlety sice určitou trasu navrhuji, ale nepříliš detailně, protože volba trasy je vždy individuální. Záleží na použitých dopravních prostředcích, věku, kondici apod.

Boubín

hora s nejkrásnějším rozhledem

Boubínem začneme, protože je turisty oblíbený právem. Na jeho vrcholu stojí od roku 2005 vyhlídková věž, která z důvodu ochrany přírody musela být stavěna bez použití těžké techniky, též materiál musel být dopraven ručně, koňmo nebo lanovkou. Přesto popudila spoustu zarytých ekologů. Přitom je z ní podle mého nejkrásnější výhled na světě vůbec. (Přiznávám ale svoji nekritickou lásku k Šumavě.) Cestou půjdete kolem informačního střediska Idina pila se zajímavou miniexpozicí několika šumavských zvířátek, kolem kouzelného boubínského jezírka a samozřejmě kolem pravého šumavského pralesa. Pokud pojedete část cesty vlakem (doporučuji z Horní Vltavice do Zátoně), ujdete asi 17 km, pokud půjdete celý okruh pěšky, bude to asi o 6 km delší.

Jak se tam dostat:

  1. vlakem Horní Vltavice → Zátoň (6 km), pěšky Zátoň → Idina pila → Boubínské jezírko → Boubín rozhledna → Kubova Huť → Horní Vltavice (14 km)
  2. vlakem Horní Vltavice → Zátoň zastávka (3 km), pěšky Zátoň zastávka→ Idina pila → Boubínské jezírko → Boubín rozhledna → Kubova Huť → Horní Vltavice (15 km)
  3. pěšky Horní Vltavice → Zátoň zastávka → Idina pila → Boubínské jezírko → Boubín rozhledna → Kubova Huť → Horní Vltavice (18 km)

Hrad Kunžvart

romantická zřícenina hradu, který ve středověku strážil Zlatou stezku

Hrad je asi 2 km ze Strážného (dost do kopce). Lze jít okruh z Vltavice do Strážného přes Žlíbky (krásné rozhledy, ale trochu převýšení), pak ze Strážného přes Kunžvart a hornovltavické pastviny zpět – cca 20 km. Lze toto celé kombinovat s autobusovou linkou, potom se trasa zkrátí buď o polovinu nebo se smrskne jen na 4 km. (Ze Strážného na Kunžvart a zpět.)

Jak se tam dostat:

  1. autobusem nebo autem Horní Vltavice → Strážný (9 km), pěšky Strážný → Kunžvart (2 km) + stejnou cestou zpět
  2. autobusem Horní Vltavice → Strážný (9 km), pěšky Strážný → Kunžvart → Polka → Horní Vltavice (12 km)

Polka

Nejopuštěnější místo uprostřed Šumavy

Asi 5 km od Vltavice (autem či na kole bez problémů) se nachází místo zvané Polka. Lze navštívit i poleckou nádrž a zajít k Větrné skále. Krása tohoto místa spočívá v tom, že o něm málokdo ví, takže si vychutnáte pravou romantiku bez zástupu jiných turistů. (A také můžete nasbírat houby nebo borůvky, které před Vámi nikdo nevysbíral.) Bohužel opuštěnost Polky již není tak absolutní, jako v době, kdy jsem jí objevila.

Jak se tam dostat:

  1. autem Horní Vltavice → Polka (5 km), pěšky Polka → Větrnná skála – cestou zacházka k Polecké nádrži → Žďárské sedýlko → Žďárské jezírko → Strážný → Polka (20 km)
  2. celou tuto trasu pěšky (26 km) nebo na kole (25 km)

Světlá hora, pramen Volyňky, pomník posledního vlka a alpská vyhlídka

Lze navštívit z Lipky nebo z Kubovy Hutě – do obou míst se snadno dostanete vlakem nebo autem. Samotný vršek Světlé hory je sice zalesněný, ale lze si trasu protáhnout až na alpskou vyhlídku. V létě sice Alpy uvidíte jen výjimečně (to byste museli přijet nejlépe v době, kdy v nížinách zuří inverze), ale výhled bude přesto stát za to. Pramen Volyňky je nejkrásnější pramen na světě (uznávám ale svůj subjektivní náhled). Nenajdete tam totiž žádnou nádržku, o které víte, že je umělá a pramen je 200m nad ní (jako dopadly ubohé prameny Vltavy), ale opravdický krásný silný pramen vyvěrající pod kořeny urostlého smrku. Kousek pod tímto pramenem je Světlohorská nádrž. Přiznám se, že v horkých létech se tam i koupeme, je tam totiž úžasná voda a nikoho nenapadlo koupání v této nádrži výslovně zakázat. Nad pomníkem posledního vlka může člověk podumat nad pošetilými zásahy člověka do přírody a fandit tentokrát pro změnu ekologům, kteří se snaží navracet šelmy do hor ( k malé radosti šumavských lesníků a zemědělců).

Jak se tam dostat: Po značce z Lipky nebo z Kubovy Hutě.

Stožecká skála

nejen krásná skalní vyhlídka

Do Stožce se dostanete autem nebo vlakem a můžete se vydat na okruh zvící asi 6 km. Ten Vás zavede na stožeckou skálu, kde kdysi stával podobný strážní hrad Zlaté stezky jako Kunžvart, bohužel se téměř nedochoval. (Údajně tam z něj zbyl nějaký kámen.) Nicméně ze stožecké skály je nádherný výhled a kolem stožecké skály se nachází takzvaný hercynský les, který je cenný právě tím, že ho kdysi před 200 lety nevykáceli do sklářských pecí a nevysadili místo něj do zástupů vyrovnané smrky. Takhle tedy vypadal původní šumavský les (odborně klenová jedlobučina), tj. les, který se nemusel bát ani kůrovce ani vichřic, jen lidé se svými plány pro něj představovali nebezpečí. Pod skálou se nachází též kaple Panny Marie se zázračným obrazem a neméně zázračně léčivým pramenem pod kaplí vytékajícím. Od roku 1791 poutní místo. V 50. letech srovnaná se zemí (proč asi), nešťastní občané bavorského Phillipsreutu si postavili její kopii, podle které byla kaple záhy po sametové revoluci znovu na původním místě postavena.

Jak se tam dostat:

  1. autem (20 km) nebo vlakem (30 km) Horní Vltavice → Stožec (jedete-li vlakem, přestupujete ve Volarech), pěšky okruh Stožec → rozcestí pod Stožeckou skálou → zacházka na Stožeckou kapli a Stožeckou skálu → Stožec (8 km)

Chalupská slať

nejkrásnější rašeliništní jezírko v Čechách

Že se jedná a nejkrásnější rašeliništní jezírko v Čechách netvrdím jen já, ale spousta dalších lidí, kteří toto místo navštívili. (A viděli pro srovnání i jiná rašeliništní jezírka.) Je třeba se dopravit na Borovou Ladu (asi 12 km z Vltavice po pěkné silnici). Za Borovou Ladou využít parkoviště, odkud dojdete k povalovému chodníčku, který Vás rašeliništěm dovede až k jezírku. Cestou se z informačních tabulí dozvíte něco o vzniku rašeliniště a místní fauně a flóře. V kouzelné šumavské chalupě také najdete informační středisko Svinná Lada, kde se můžete dozvědět ještě mnohem více. Celé to nebude obnášet víc než tak 2 kilometry. Když už budete v Borové Ladě, doporučuji si projít i naučný vycházkový okruh Les s dalšími informačními tabulemi a s vyhlídkovou věží. To už bude asi celých 5 km, ovšem část trasy bude převýšení nahoru a část převýšení dolů.

Jak se tam dostat:

  1. autem nebo autobusem Horní Vltavice → Borová Lada (13 km), Borová Lada → parkoviště za Borovou Ladou (1 km), pěšky parkoviště → Chalupská slať a zpět (1 km), Borová Lada → Horní Vltavice (13 km)

Medvědí stezkou

kolem skalních útvarů k pomníku posledního medvěda

Mezi železničními zastávkami Černý kříž a Ovesná vede známá Medvědí stezka asi 15 km dlouhá. Vede kolem sklaních útvarů přes vrchol hory Perník, kolem Jeleního jezírka až k onomu zmíněnému Medvědímu kameni, památce na šumavské medvědy. Tuto šelmu naštěstí ekologové do šumavských lesů vrátit neplánují. Lze jít oběma směry, největší převýšení je hned za Ovesnou (nebo před Ovesnou, podle toho, jak jdete). Takže záleží na Vás, zda chcete jít do prudkého kopce nahoru a pak zvolnit nebo nejprve zvolnit a pak jít z prudkého kopce dolů.

Jak se tam dostat:

  1. autem nebo vlakem (přestup ve Volarech) Horní Vltavice → Ovesná (26 km), pěšky Ovesná → Medvědí brána → Jelení vrchy → Černý Kříž, vlakem Černý Kříž → Horní Vltavice (36 km)

Knížecí pláně

něco jako náhorní plošina

Z již zmíněné Polky nebo z Borových Lad (a pochopitelně ještě z mnoha jiných míst, ale tato jsou nejblíž) se můžete vydat na Knížecí pláně. Šumavské pláně jsou takové jako velké louky ležící poměrně vysoko nad mořem, tudíž je nádherný výhled a kouzelná příroda samozřejmostí. Místo lesem se tu pohybujete po louce, takže zažíváte zvláštní pocit euforie a svobody. Za shlédnutí stojí i hřbitov, který po sametové revoluci pečlivě opravili potomci vysídlených (přesněji vyhnaných) sudetských Němců. Knížecí pláně byla totiž dříve obec založená v roce 1792 knížetem Schwanzerbergem.

Jak se tam dostat:

  1. autobus Horní Vltavice → Borová Lada (13 km), pěšky Borová Lada → Knížecí pláně → Polka → Horní Vltavice (14 km)

Bučina

Totéž lze říci i o Bučině, kde jsem zažila spor, zda tam to bílé na obloze je mráček či alpský štít. Jako všude jinde na Šumavě tu platí, že za příznivého počasí (je to zvláštní, ale příznivým počasím se teď myslí inverze) Alpy skutečně vidíte. V tu chvíli máte pocit, že jsou úplně na dosah. Kromě vyhlídky tu najdete pramínek s kapličkou a samozřejmě pěší přechod do Bavorska. Vede sem několik cest, pro lenochy bude asi nejpříjemnější jet z Kvildy ekobusem. Velmi hezká je pak trasa z Bučiny na prameny Vltavy a pak zpět na Kvildu. Ušetříte-li si oněch 8 km ekobusem, tak celý okruh bude obnášet asi 10 km příjemným terénem.

Jak se tam dostat:

Prameny Vltavy

Sice jsem prameny Vltavy pomlouvala, protože ve skutečnosti pramení 200 m nahoru po svahu a ne samozřejmě v té skruži, kam bláhoví turisté hází mince, aniž ví proč. Nicméně Vltava je naše národní řeka a byla by tudíž ostuda prameny vynechat. Navíc cesta z Kvildy na prameny vede velmi příjemným údolím Teplé Vltavy, kde můžete sledovat, jak se z malého potůčku stává velký potok, z potoku malá řeka atd. Opravdová Vltava vzniká ale až soutokem Studené a Teplé Vltavy (k pramenům Studené Vltavy se nedostanete, ty pramení v rašeliništích, kam je cesta nejen životu nebezpečná, ale i zakázaná). Návštěvníci vždy přemýšlí, jak je možné, že se tato Vltava jmenuje „teplá“, když je tak studená, věřte, že kdybyste navštívili soutok Teplé a Studené Vltavy (ten lze ale navštívit jen z lodi), tak byste se s tím rozdílem důvěrně seznámili.

Jak se tam dostat:

  1. autem nebo autobusem Horní Vltavice → Kvilda (22 km), ekobusem Kvilda → Bučina (6 km), pěšky Bučina → prameny Vltavy → Kvilda (10 km), autem nebo autobusem Kvilda → Horní Vltavice

Jezerní slať

krásná slať s výhledem na horu Sokol

Asi 2 km za Kvildou se nachází lesní parkoviště. Odtud je to asi 500 m k Jezerní slati. U Jezerní slatě je vyhlídková věž, slatí vede povalový chodníček. Ze slatě je vyhlídka na horu Sokol. Překvapí Vás, že tu neuvidíte žádné jezero, protože jezero je v části, kam turisté nesmí. Slať na Vás bude působit svým úžasným klidem a nádherou.

Jak se tam dostat:

  1. Autem nebo na kole 2 km za Kvildou. (Horní Vltavice → Kvilda – 22 km autem nebo autobusem)

Churáňov

nádherná hora, na kterou nemusíte šlapat pěšky

Churáňov je největší zimní středisko střední části Šumavy, ale i v létě je tu samozřejmě co obdivovat. Je to ideální výlet pro turisty, co se chtějí především příjemně rekreovat, protože až nahoru vede silnice. Nebo můžete zaparkovat o něco níže a vyjet nahoru sedačkovou lanovkou. A co tu vůbec stojí za vidění? Samotný vrchol Churáňova je poměrně rozlehlý, dá se opět mluvit a něčem jako je náhorní plošina. Najdete tu krásné rašeliniště Malý Polec, divokou horskou říčku Losenici, lesní potok a tak podobně o výhledech nemluvě. Je tu i vyznačená naučná stezka dlouhá asi 6 km. Pozor, ta Vás nezavede k tomu rašeliništi, na to doporučuji zajít zvlášť, není to problém, je to asi 2 km od horního parkoviště. Za zmínku též stojí, že právě zde má penzion Katka Neumannová a pravidelně se tu zdržuje. Na Churánově je zcela nově zřízeno lanové centrum, kde můžete šplhat vysoko nad zemí v lanoví, v lanových sítích, provazových žebřících a tak podobně. Samozřejmě jste při tom připoutáni a stoprocentně jištěni.

Jak se tam dostat:

  1. autem Horní Vltavice → Vimperk → Stachy → Churáňov (30 km), naučná stezka Churáňov (6 km) – říčka Losenice, Klostermannovy skály, výhledy, churáňovské chalupy
  2. autem Horní Vltavice → Vimperk → Stachy → Churáňov (30 km), pěšky Churáňov → můstek přes Losenici → Zlatá studna → rašeliniště Malý Polec → Churáňov (4 km)

Bobík – neprávem opomíjený vrchol

Bobík se nemůže pyšnit věhlasem Boubína, vrchol je zalesněný, takže z něj nic neuvidíte. I při pohledu z údolí Vás většinou více zaujme rozložitý obr Boubín než špičatý Bobík. Přesto tento vrchol stojí za zdolání. Třeba proto, že tu nebudete potkávat davy lidí jako na Boubíně, že půjdete krásným lesem plným borůvek a o výhledy také nakonec nebudete ochuzeni – pod vrcholem Bobíku je několik výhledových míst.

Jak se tam dostat:

  1. vlakem Horní Vltavice → Zátoň (6 km), pěšky Zátoň → Bobík → Volary (12 km), vlakem Volary → Horní Vltavice (2O km)

Vydra – divoká horská řeka

Vydra se nenachází v bezprostředním okolí Horní Vltavice, ale není zase tak daleko, aby se tam nedalo zajet. Nejatraktivnější část Vydry vede mezi Čeňkovou pilou a Antýglem. Vydra je proslulá především obrovskými kameny, tzv. obřími hrnci, přes které se voda divoce valí. Řeka je průzračně čistá, koupat se sice nedá, zato můžete sedět na obrovských kamenech a poslouchat zurčení vody nebo si nechat unavené nohy masírovat malými vodopády.

Jak se tam dostat:

  1. Autem Horní Vltavice → Kvilda → Modrava → Antýgl (30 km), autobusem Antýgl → Čeňkova Pila (10 km), pěšky podél Vydry Čeňkova Pila → Antýgl (7 km)

Teplá Vltava

Horní Vltavice je nejenom ideální výchozí místo pro pěší turistiku a pro cyklisty, ale též pro vodáky. Přestože třeba ani žádní vodáci nejste, nikterak to nevadí, protože sjezd Teplé Vltavy je záležitost jednoduchá, aniž byste měli nějaké vodácké zkušenosti. A servis služeb je tu takový, že je škoda toho nevyužít. Není problém si zamluvit lodě na Soumarském mostě nebo v Lenoře, plout na lodi do Pěkné, tam loď opět odevzdat a vrátit se vlakem nebo se domluvit s provozovateli, že zavezou řidiče opět k autu. Přestože je tato trasa vodácky směšně jednoduchá, jezdí ji i vodáci zkušení, neboť je velmi krásná, Projíždíte totiž Mrtvým luhem, kam se jinak než lodí nikdy nedostanete. Cestou Vás čeká soutok Teplé a Studené Vltavy, kde si můžete vlastnonožně ověřit, že Studená Vltava je opravdu výrazně studenější. Voda je průzračně čistá a komu nevadí, že je chladnější, čeká ho nádherné koupání na spoustě míst, kde řeka vytváří zátočiny a tůně.

Jak se tam dostat:

  1. vlakem Horní Vltavice → Soumarský Most (6 km), lodí Soumarský Most → Pěkná (17 km), vlakem zpět – přestup ve Volarech (32 km)
  2. vlakem Horní Vltavice → Soumarský Most (6 km), lodí Soumarský Most → Nová Pec (27 km), vlakem zpět – přestup ve Volarech (39 km) – několik kilometrů před koncem této trasy už začíná Lipno – hodně se napádlujete

Vodní nádrž Lipno

šumavské moře

Máte-li štěstí na vyloženě letní počasí, je Lipno ideální místo návštěvy. Nejbližší pláž je v Nové Peci, nejkrásnější pod místem zvaným Pernek (když tak Vám to ukážu na mapě). Vody v Lipně je čistá, s řasami tu většinou nejsou problémy. A řekněte, které moře je situováno tak krásně uprostřed lesů?

Jak se tam dostat:

  1. Vlakem nebo autem do Nové Pece (39 km) nebo do Horní Plané (46 km) nebo do Černé v Pošumaví (51 km).

Zhůří, Huťská hora

krásné výhledové místo

Bývalá obec, po níž není již ani památky, ale především nádherný výhled na šumavské velikány ležící na česko-německém pomezí, vidíte zde masív Pancíře, Špičák, Poledník, Velký a Malý Roklan, Ždánidla apod. Pokud pak poodejdete do lesa, tak se můžete dostat na místo, odkud vidíte nevyšší šumavskou horu Velký Javor.

Jak se tam dostat:

  1. Autem nebo na kole přes Borovou Ladu, Kvildu a Horskou Kvildu. (Nevynechat zastávku na Jezerní slati!)

Kašperk

nejkrásnější a nejzachovalejší strážný hrad Zlaté stezky

Kašperk založil Karel IV. na ochranu Zlaté stezky. Hrad je velmi krásný, pamatovat si ho můžete třeba z pohádky Anděl páně. Prohlídka je zaměřená na způsob života ve středověku. Během prohlídky vystoupáte na hradní věž, ze které je krásný výhled na Šumavu a do Pošumaví. Asi 1 km od Kašperku je v lese zřícenina bývalého předsunutého hrádku.

Jak se tam dostat:

  1. autem Horní Vltavice → Vimperk → Kašperské Hory, ještě před kašperskými Horami odbočit doprava a jet do kopce, asi po 2 kilometrech po levé straně je malé improvizované parkoviště, pěšky parkoviště → Kašperk (3 km), zpět doporučuji přes Janův Hrádek

Javorník

bývalá nejvyšší hora Čech

Javorník býval nejvyšší horou Čech ve smutném období 2. světové války. V té době byla postavena kaplička pod vrcholem. Jinak to byl vždy oblíbený vrchol s krásnými rozhledy. Za první republiky zde byla postavena rozhledna. V nedávné době byla tato rozhledna zrekonstruována. Je z ní krásný výhled. Doporučuji od rozhledny jít po značce na horu Královský Kámen. Odtud pak přes Tejmlov zpět na Javorník. Blízko Javorníku se nachází v lese Měsíční kámen, kámen s prazvláštní energií. Kdy šel jednou pan Pavel Kozák, známý to psychotronik, kolem (to kámen ještě ležel), dal mu údajně kámen najevo, že chce vztyčit. Pavel Kozák ho skutečně s přáteli vztyčil (musela to být hrozná práce). Podělím se s Váma o jednu příhodu: Kdysi jsem k tomuto kameni šla s několika přáteli a dělali jsme si z kamene velkou legraci, až se jedna naše kamarádka kamene dotkla a skácela se v mdlobách k zemi. Pak už jsme si legraci nedělali.

Jak se tam dostat:

  1. autem Horní Vltavice → Vimperk → Javorník (22 km), pěšky Javorník → Javorník rozhledna → Královský Kámen → Tejmlov → Javorník (6 km), doporučuji zajížďku k Měsíčnímu kameni (2 km)

Vimperk

I v případě nepříznivého počasí je co navštívit. Starobylý vimperský hrad s muzeem Šumavy, minimuzeum Zlaté stezky na vimperském náměstí, staré srubové domy, malebná zákoutí. Zároveň kdyby Vám nevyhovovalo vltavické koupaliště, lze se vykoupat na venkovním koupališti právě zde ve Vimperku.

Prachatice

Město s krásným renesančním náměstím, se středověkými hradbami a několika muzei. V hlavním prachatickém muzeu se dozvíte, co to tedy vlastně byla ta Zlatá stezka. Další zajímavé muzeum, muzeum loutek a cirkusu, potěší hlavně děti. Nad městem se tyčí rozhledna na vrcholu Libín. Kromě toho je tu krásný krytý plavecký stadion. Cestou můžete navštívit zříceninu loupežnického hradu Hus nebo tvrz v Drslavicích, která je v soukromém vlastnictví a obětaví vlastníci ji houževnatě opravují a dokonce v ní i bydlí. Za zmínku též stojí muzeum betlémů a lesních skřítků (ručím Vám za to, že takhle zvláštní muzeum jste ještě nikdy neviděli), toto muzeum je projektem paní Svatavy Vizinové, která Vám zároveň ráda poskytne odborný výklad. Muzeum je ve vsi Zábrdí.

Libín

Dominanta nad Prachaticemi

Kopec Libín je zajímavý z několika důvodů – je tu opět rozhledna a nachází se tu jedno z největších lanových center v České republice (ne-li vůbec největší).

Jak se tam dostat:

  1. Autem Horní Vltavice → Libínské Sedlo, pěšky Libínské Sedlo → Libín → Lázně sv. Markéty → dál po modré do Prachatic, v Prachaticích vyhledat žlutou značku, po žluté zpět, cesta vede bývaloou Zlatou stezkou (8 km)

Volary

Město se starobylými šumavskými dřevěnými domy, muzeem a krytým plaveckým bazénem.

Lenora

Lenora byla pojmenována podle hraběnky Eleonory Schwarzenbergové. Byla tu vždy známá sklárna, která po sametové revoluci zkrachovala a zbyly po ní smutné trosky továrních budov. Sklářská tradice však zůstala zachovaná byť v podobě brusírny skla, kde je možné vykonat exkurzi, zakoupit místní výrobky apod. V Lenoře je také dodnes zachovaná pec na chleba a každou poslední sobotu v měsíci tu pečou chleba, doporučuji ochutnat.

Český Krumlov

perla ze středověku

Přestože je Český Krumlov už relativně daleko, turisté se na něj často ptají, protože patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším českým městům. Dominantou města je zámek, který založili slavní Rožmberkové a než ho kvůli dluhům museli prodat, vtiskli do něj svou pečeť velkorysé reprezentace. (Vždyť se také zadlužili proto, že se Vilém z Rožmberka měl stát polským králem.) V zámku jsou tři prohlídkové trasy, které mapují různá stavební období zámku. Ta třetí ani neprochází zámkem, ale navštíví se při ní barokní divadlo (pozor, neplést s otáčivým hledištěm, kastelán, pan Slavko, je na to alergický). Na barokní divadlo je zámek právem pyšný, protože podobná zachovalá divadla ze 17. století jsou asi jen 3 na světě. Pro běžného diváka je ovšem asi atraktivnější divadlo s otáčivým hledištěm, o které se již řadu let vedou vášnivé spory (jistě tušíte, že pan kastelán je na straně odpůrců) a které přes to všechno přináší každoročně divákům nádherné zážitky z představení pod širou oblohou v krásném zámeckém parku. Ze zámku je krásný výhled na město, ještě o něco zajímavější je výhled na jez na řece, kam prakticky neustále doplouvají lodě s vodáky a přihlížející mohou uzavírat sázky, kdo jez sjede, kdo ne a kdo se vyklopí. Město na Vás pak dýchne středověkou atmosférou křivolakých uliček, romantických zákoutí, stylových restaurací, kaváren, galerií, obchůdků a tak podobně. Málokdo vynechá velmi názorné muzeum útrpného práva, horory budou lidi asi vždycky přitahovat.

Dreisesselberg

Třístoličník – hraniční hora, vrcholovka na Plechý

Přesně vrcholem Třístoličníku prochází státní hranice s Německem. Kovaní turisté vylezou na Třístoličník z Nového údolí, kam se dostanou vlakem, pohodlnější rekreanti překročí ve Strážném státní hranici a vyjedou 1 km pod vrchol autem. Nádherné výhledy. Sklaní útvary na vrcholu. Ze Třístoličníku vede úžasná vrcholovka přes Vysoký hřbet, Trojmeznou horu, kudy prochází dokonce ještě hranice s Rakouskem až na Plechý, nejvyšší vrchol české části Šumavy. Od něj lze sejít poměrně velkým sešupem k Plešnému jezeru. Pokud máte auto zaparkované na německé straně pod vrcholem, tak buď nemůžete tak daleko nebo se musíte hezky vrátit. Kovaní turisté mohou dojít na vlak do Nové Pece (ale myslím, že toho budou mít pak opravdu dost). Teď můžete je na Třístoličník a zpět, ale i to stojí za to.

Jak se tam dostat:

  1. vlakem Horní Vltavice → Nové Údolí (26 km, přestup ve Volarech), pěšky Nové Údolí → Třístoličník → Vysoký hřbet → Trojmezná → Plechý → Plešné jezero → Nová Pec (18 km), vlakem Nová Pec → Horní Vltavice (39 km)
  2. autem Horní Vltavice → Phillipsreut → Bishofsreut → Heidmühle – za obcí odbočka na parkoviště pod Třístoličníkem (26 km), pěšky parkoviště → Třístoličník → Vysoký hřbet → Trojmezná → Plechý (7 km) a zpět
  3. autem Horní Vltavice → Hliniště → Stožec → Heidmühle (20 km), pak viz trasa 2

Lusen – Luzný

hora s kamenným mořem

Už název napovídá o půvabech této hory, kde se úplně na vrcholu nachází kamenné moře. Tato hora je hned za hranicemi, takže z ní krásně vidíte na nejchladnější šumavské místo, tajuplný Březník, kde se trápila paní myslivcová v Klostermannově románě s příznačným názvem Ze světa lesních samot. Byly by úžasné, kdyby tu byl hraniční přechod, bohužel je zatím pouze plánován. Jen jednou tu pod pečlivým dohledem strážců parku bylo dovoleno přejít. Ale to museli turisté jít ve štrúdlu, jeden strážce vepředu, jeden vzadu. Není to prostě žádná legrace. Takže se nedá nic dělat a Vy se musíte vydat zpět do Německa k zaparkovanému autu.

Jak se tam dostat:

  1. Autem přes Strážný směrem na Philippsruet, před Philippsreutem odbočit na Mauth, v Mauthu při vjezdu na hlavní silnici odbočit vpravo a na další křižovatce směr Neuschönau. Z Neuschönau můžete zkusit dojet na parkoviště pod Luzným, ale tam dovolují dojet jen pokud je brzy ráno. Pokud nejste ranní ptáčata, musíte z Neuschönau do Waldhäuseru, kde si lze vybrat z několika parkovišť podle toho, jak dlouhý okruh chcete jít.

Haidl

další rozhledna

Další zajímavý německý vrchol je Haidl. Zaparkovat můžete v Bishofsreutu nebo pro línější i blíže vrcholu nebo úplně skoro u vrcholu. Cestou jdete (nebo jedete) bývalou obcí Leopoldsreut, která nezanikla v důsledku nějakého odsunu, ale v důsledku toho, že už v takovém zapadákově nikdo nechtěl bydlet. Což Vás jistě udiví, protože německá část Šumavy je vedle té naší nezvykle civilizovaná a víc než hory připomíná park. O to víc oceníte divokost a nespoutanost naší české části.

Jak se tam dostat:

  1. Autem Horní Vltavice → Strážný → Bishofsreut (17 km). Tam je parkoviště u lesní cesty, která vede na rozhlednu (4,5 km a zpět).

Hrad Hus

Hrad loupeživých rytířů

Ze středověkého loupežnického hradu Hus už toho moc nezbylo (asi jenom dva zbytky zdi). Ale leží v krásném romantickém údolí řeky Blanice blízko Křišťanovického rybníka na skalním ostrohu. S místními loupežníky měli prachatičtí velké potíže, protože kvůli těmto loupežníkům přicházeli o zisk ze Zlaté stezky. Dopadlo to nakonec tak, že si Prachatice najali vlastní vojáky, kteří s loupežníky zatočili a hrad vypálili. Proto z něj zbylo tak málo.

Jak se tam dostat:

  1. Autem Horní Vltavice → Volary → Křišťanovice (20 km), parkovat u rybníka, pěšky vlevo kolem rybníka, za rybníkem narazit na modrou značku, po té přes hrad Hus na rozcestí se žlutou, po žluté přes Blažejovice zpět (5 km)

Neuschönau

Cesta v korunách stromů

šumavská fauna a flora, Luzný (Lusen) Stezka v korunách stromů je atrakce, kterou si snad nikdo nesmí nechat ujít. Pozor - není to pro turisty, kteří hledají klid a samotu v hlubokých opuštěných šumavských hvozdech. Stezka v korunách stromů je velmi zajímavá, ale turisty také velmi navštěvovaná (a také dost drahá). Nejzajímavější mi na tom připadá fortel tesařů, kteří se na její stavbě podíleli. Velká výhoda stezky v korunách stromů je její dobrá přístupnost pro rodiče s kočárkem, s malými dětmi nebo pro vozíčkáře. Na některých částech jsou sice prvky odkoukané z lanových center, ale tato místa lze pohodlně obejít po bezpečné dřevěné podlaze. Z nejvyššího patra je nádherný výhled - například na blízkou a nádhernou horu Luzný. Mimochodem - u německé strany je parkoviště blízko pod vrcholem Luzného - doporučuji si tam také zajet. Luzný (jak už jméno napovídá) je krásný kopec s úžasným výhledem a terorističtí čeští ekologové stále bohužel vyhrávají u soudu, takže z české strany se na Luzný nelze dostat, byť leží na hranicích. Už je tam i připravená značená turistická cesta z Březníku – ale mladí pražští „ekologové“, kteří by nejraději, aby do přírody vůbec nikdo nechodil, zatím vyhrávají. Další atrakcí u Neuschönau jsou zvířecí výběhy zvířat, které na Šumavě žijí nebo v minulosti žili. Můžete sledovat ve výběhu tetřeva, kunu, bobra, kočku divokou, rysa, vlka, medvěda, losi, zubry apod. Háček je v tom, že ne každé zvíře je ochotné se nechat okukovat - zajímalo by mě, jestli vůbec nějaký turista někdy zahlédl kousek kočky divoké. Ale většinu zvířat uvidíte - medvědovi zvědaví turisté ani celkem nevadí.

Jak se tam dostat:

  1. Horní Vltavice → Strážný → Neuschönau. Stezka v korunách stromů je hned nad městečkem. Parkovat lze těsně u stezky, ale parkoviště je tam dost drahé (5 euro), v městečku lze parkovat zdarma a pěšky to je pak cca 15 minut ke stezce.

Kanzel

Hora se skalním městem

Výlet do Neuschönau doporučuji spojit s výstupem na horu Kanzel, protože kromě nádherného výhledu se zde nachází také tajuplné sklaní město.

Jak se tam dostat:

  1. Autem přes Strážný směrem na Philippsreut, před Philippsreutem odbočit na Mauth, v Mauthu při vjezdu na hlavní silnici odbočit vpravo a na další křižovatce směr Neuschönau. U silnice na Neuschönau najít dle mapy parkoviště. Pak si lze dle místního značení vybrat různě dlouhé okruhy.

Passau/Pasov (60km)

Historická perla, město na soutoku tří řek Pasov je relativně největší nejbližší německé město a je to město velmi malebné. Nad městem se tyčí středověký hrad, u něhož je parkoviště zdarma a kde je zajímavá expozice o historii kraje a to i v češtině (!). Ve městě je pak barokní katedrála s největšími kostelními varhanami na světě, římské vykopávky, středověká radnice s historickými sály, středověké křivolaké uličky, restaurace, kavárničky apod. Oblíbené jsou zde projížďky lodí, protože Pasovem protékají tři velké řeky Dunaj, Inn a Ilse. Řada Čechů sem jezdí občas i nakupovat, protože z nepochopitelných důvodů lze v Německu mnohdy sehnat lepší a přitom levnější zboží než u nás v Čechách – a to přitom není tak dlouho, kdy Němci jezdili nakupovat k nám.

Soumarský most

Putování s rašeliníčkem

U Soumarského mostu bylo rašeliniště, které se ještě v relativně nedávné době hospodářsky využívalo. Protože se nyní už nevyužívá hospodářsky, začalo se využívat turisticky. Vznikla zde naučná stezka nepříliš dlouhá (cca 4 km celý okruh), tedy vhodná pro děti. Proto na naučných tabulích provází malé návštěvníky skřítek rašeliníček a děti (i dospělí) se zábavnou formou dozví a těžbě rašeliny a o místní fauně a floře. Na nejzazším místě je vyhlídková věž. Zpátky se jde lesem podél půvabné Teplé Vltavy.

Jak se tam dostat:

  1. Autem nebo vlakem -> Soumarský most

Naučná stezka Hornovltavické pastviny

I my máme svoji naučnou stezku, i když začíná na Kubově Huti. Jsou zde k vidění kamenné snosy (kameny, které staří Šumavách vynášeli z polí a pastvin). Na těchto kamenných snosech se vytvořilo jiné mikroklima než v okolí a rostou zde zajímavé rostliny a žijí zde zajímaví živočichové (normální turista to ale až tak zas neocení). Stezka končí dosti smutně – ve zničeném chatovém rekreačním středisku, kudy se prochází. Nereálné požadavky majitelů při prodeji byly příčinou, že středisko nikdo nekoupil, přestože ještě relativně nedávno fungovalo. Faktem též ale je, že podnikání v ubytovacích službách na Šumavě má v současné době svá rizika, tak se o osud střediska dosti obávám. A to jsem tam ve svých dvanácti letech byla na krásném letní táboře! Z tohoto smutného místa ale vede příjemná cesta lesem zpátky do Horní Vltavice. V lese se už sice nic zvlášť vzácného nenachází, ale procházka to je více než příjemná. Cestou můžete vidět bunkry z doby první republiky, což může být pro spousta lidí také zajímavé. Pokud se jen trochu dokážete pohybovat bez značky, doporučuji zůstat stále na cestě a nejít po značce pořád. Značka totiž pak před Horní Vltavicí zahýbá doprava a jde takovou zarostlou cestou - lepší je zůstat na cestě, po které jdete. Ta Vás dovede na silničku Zátoň – Vltavice, po které za chviličku dojdete k chalupě.

Jak se tam dostat:

  1. autobusem nebo vlakem Horní Vltavice → Kubova Huť, zpátky pěšky – většinu po značce, pak doporučuji ze značky sejít.

Skanzen Finsterau

Na německé straně Šumavy se nachází skanzen v obci Finsterau. Skanzen je velmi zajímavý, nachází se zde mnoho starých šumavských chalup s původním zařízením a dozvíte se o způsobu života starých Šumaváků.

Jak se tam dostat:

  1. autem Horní Vltavice → Strážný → na první křižovatce doprava – směr Mauth → v Mauthu odbočit doprava a projet Mauthem na Finsterau

Soutěska lesního potoka ve Freyungu (+ nákupy!)

V těsné blízkosti městečka Freyung se nachází soutěska divokého lesního potoka se spousta kameny, peřejemi, kaskádami, skalami, skalním tunelem a provazovým můstkem. Též doporučuji tam nechodit o víkendu, neboť je to velmi oblíbené výletní místo, ale ve všední den Vám mohu slíbit nevšední zážitek. Též doporučuji ve Freyungu uskutečnit nákupy, protože (to by mě fakt zajímalo proč) v německých marketech jsou potraviny podstatně kvalitnější a většinou levnější.

Jak se tam dostat:

  1. autem Horní Vltavice → Strážný → směr Freyung → hlavní silnicí minout Freyung směr Passau → odbočit doleva směr Ringelei → v první vesnici na první odbočce odbočit doprava směr Carbitwerk, u Carbitwerku je parkoviště

Tímto prozatím končí moje tipy na výlety. Ne proto, že už by tu nic jiného zajímavého nebylo, ale myslím, že to úplně nejbližší a nejkrásnější jsem pro Vás našla, téměř vše sama navštívila a důkladně popsala. Kdybyste chtěli další rady, ráda Vám je poskytnu.

Krásné šumavské zážitky přeje

Martina Boušková

Rezervace ubytování:

Mgr. Martina Boušková

Telefon:
+420 728 736 490
Email:
bouskova.martina@seznam.cz

webdesign by Martin Jelínek 2017